Tak jak jsem se musel otřepat ve čtvrtek nad magazínem Um, plným pornografie, rozbitých hlav, konceptuál snad ani jinak zaujmout neumí. Tady u vás to mi příjde zajímavé a taky přitom konceptuální. Pak se podívám vlevo do vašeho a vidím… lyrizovaná proza, to pasuje ale mně to tak baví více než násilí. Pobaví mne tu ten nafocený monitor a vidím, že se krajina umělcova dostává do dalších rovin. Já jsem začínal u encyklopedie pro děti. Dnešní děti začínají u monitorů. Výběr je na nich.
Co bude jejich prvním obrazem v jejich galerii? Na co se budeme potom dívat my? Přitom ty galerie v hlavách máme asi pořád stejně nastavené
jako první malíř v jeskyni.
…. tak jsem tu zase u monitoru napsal blábol, slova unášené do kajsyk za monitorem a dítě se mi vrací. I tak děkuji, protože to má cenu a ohřál jsem se u vašeho ohníčku.